„Zdá se, že nejsme s to poradit si s názorovou pluralitou, na které stojí ze své podstaty konfliktní liberální demokracie a míříme opět k názorové/myšlenkové totalitě a intoleranci. Ne nadarmo se říká, že je snazší změnit režim než mentalitu lidí.“

Nemyslím, že by tyto výroky plně vystihovaly současnost, jakkoliv je u nás stále patrný účelový a účelově pojatý boj s komunistickou minulostí . V podstatě totéž co u nás, je plně přítomno v zemích západní Evropy a zejména ve Spojených státech amerických. Ten „komunizmus“ v jakýchkoli konotacích s tím přece nemá nic společného. V těch západních zemích se režim neměnil, a přece se v nich děje totéž. Ten trend k myšlenkové totalitě a intoleranci se týká celého západu. Pravda, ne všude úplně stejně, což poznamenávají regionální specifika ve všech ohledech významu – termínu regionální specifika. Mentalita lidí, ta provázející lidstvo po celou dobu jeho existence, ta ano. Ta příčinou nepochybně je.

Souhlasím, že to není úplně totožná situace, ale situace, ve které lze nalézt nemalé průniky. V předešlem textu jsem nahodila téma křehkosti liberální demokracie a zřejmě nemožnosti jejího udžení na delší časové období. Kdybych parafrázovala Cimrmana, řekla bych, že tady nemáme ne dva, ale více problémů komplementárně spojených. Schválně, jaké Vás napadnou.

Tož AB je OK?

Volba je nutná.

Souhlasím s mnohým, co píšete. Sleduju dění na západě. Ještě svou zkušenost rozvedu, ale teď jedu pryč až zítra.