Pozadí koronavirové pandemie
Impulzem ke zveřejnění mých kusých úvah o blízké i vzdálené budoucnosti byl nedávný rozhovor Václava Klause s Čestmírem Strakatým v Prostoru X. Přestože mi prof. Klaus nebyl nikdy názorově blízký konstatuji, že ve zmíněném pořadu na mne působil docela jinak než obvykle. Jako by byl už více smířený s tím, že se věci zřejmě nebudou vyvíjet podle jeho představ (i když k tomu ještě musí říct své poslední slovo). Užíval často zájmena my, což pro mne bylo velké novum. Čím mě ale naprosto dostal, byla citace z německého teologa Dietricha Bonhoeffera. Napadlo mě, že se něco se starým pánem opravdu děje, že něco zásadního objevuje. (Knihovna mého otce evangelického faráře a politologa doslova přetékala díly Dietricha Bonhoeffera a Karla Bartha, dvou snad nejvýznamnějších protestantských teologů dvacátého století).
Hlavní myšlenkou prof. Klause a spol., že covid je nástroj na změnu společnosti, se jistě zabývá více lidí. Ovšem už ne zdaleka všichni sdílejí ten vyhraněný pravo-levý úhel pohledu. Mně se v této souvislosti vybavuje izraelský prof. Yuval Hararai (autor Sapiens, Homo Deus, 21 lekcí). Objíždí svět se svými přednáškami a opakovaně zdůrazňuje, že globální problémy, kterým čelí lidstvo jako celek, vyžadují radikální řešení. Mluví o potřebě/nástupu? světové říše, která by podle něj měla šanci vyřešit to, co nedokáží jednotlivé národy. Když se lidé prof. Harariho ptají, zda by mohl být konkrétnější a sdělit jakou říši má na mysli, vždycky se na chvíli odmlčí... Pak tiše a trochu rozpačitě vysloví Čína. Před asi deseti lety jsem seděla v čekárně u lékaře a listovala nějakým populárně vědeckým časopisem. Z rozhovoru vedeným s nejmenovaným vysokým čínským představitelem, jsem si zapamatovala: Čína se hodlá stát světovým lídrem (nejen) v oblasti ekologie, protože jedině ona je schopna v rámci svého politického systému věci řešit. Liberální demokracie toho schopné nejsou. (Doporučuji shlédnout např. inteligence2 debate - Coronavirus Will Reshape the World Order in China's Favor).
V otcově knihovně stále nacházím poklady. V knize Hermanna Rauschninga Mluvil jsem s Hitlerem jsem dokonce narazila na „gentlemanství“ Adolfa Hitlera, ovšem nemělo nic společného s Ferdinandem Peroutkou. Zaujal mě jiný odstavec: …“Nemám skrupulí a budu mít tu zbraň, kterou potřebuji…Oslabíme fysické zdraví nepřítele tak, jako zlomíme jeho morální odolnost. To si myslím, že bakteriová zbraň má budoucnost… Její význam tkví v rozdrcení nepřítele před válkou…Amerika je trvale na pokraji revoluce. Bude pro mne snadné vyvolat ve Spojených státech revolty a nepokoje“…´Pravil jste, že zaneseme k nepříteli nákazu bakteriemi již před válkou. Jak se to dá provést uprostřed míru?´…“ Agenty, nenápadnými cestujícími, to je stále ještě nejbezpečnější, v této době jediný působivý prostředek…Ostatně musíte mít na mysli, že to trvá několik týdnů, ne-li déle, než se zřetelně projeví výsledky v epidemiích.“ (in Rauschning, 1946, str. 17-18). Tenhle plán Adolfa Hitlera mi nejde z hlavy i když se mi nechce věřit, že by se jím v jednadvacátém století mohl ještě někdo nechat inspirovat.
… „Pro člověka 19. století je válka součástí života, velmoci vedou válečné konflikty, dochází k bojům v koloniích, ale také k revolucím a revoltám jako byla Pařížská komuna uprostřed Evropy. Válečný konflikt před hrůzami první a druhé světové války není vnímám jako nelidské zlo, kterému se lidé a státy musejí z morální povinnosti za každou cenu vyhnout, ale jako „pokračování politiky jinými prostředky“, jako legitimní a morálně zdůvodnitelné prosazování či hájení vlastních zájmů, a je povinností občana státu obětovat vlastní život své vlasti a svému národu.“ (Petráček, 2014).
Na čem ve válce záleží napadá mě? …“Aby nepřítel kapituloval. Když to učiní, mám vyhlídku, že jej úplně zničím. Proč jej mám demoralizovat vojensky. Když toho mohu dosáhnout jiným způsobem laciněji a lépe?“ Z odpovědi Adolfa Hitlera (in Rauschning 1946, str. 21) mrazí.
Kdo je ale nepřítel? Na první pohled se zdá, že Čína versus Amerika. Z dnešního pohledu dvě „šílené“ supervelmoci svádějící boj o světové prvenství. Problém je však daleko složitější. A obavy různých skupin i jednotlivců se v pohledu na vývoj světa různí.
Prof. Klaus a spol. varuje před levičáky podobně jako kanadský prof. psychologie Jordan Peterson, jemuž je trnem v oku postmoderní neo-marxismus. Obviňuje marxisty, že skrze vzdělávací systémy podkopávají západní hodnoty a tím prošlapávají cestu k totalitě. Že všechny ty nepokoje v Americe a ničení soch jsou toho jasným dokladem. Prof. Masaryk by na to asi řekl: „Otrok má vždycky methody otrokáře a mstí se, kde může... Aristokratism říká: já pán - ty sluha nebo otrok; demokratism říká: já pán - ty pán“ (in Čapek, 1946, str. 9, 189). Prof. & prof. Tofflerovi (1993/2002) vysvětlují, že když se systémy ocitnou „daleko od rovnováhy“, chovají se bizarními způsoby, které porušují obvyklá pravidla. Stávají se nelineárními, což znamená, že malé podněty mohou spustit obrovité efekty“.
Jisté kruhy např. v Anglii jsou přesvědčené, že příčinou všech našich problémů je neoliberalismus (otcové Hayek, Friedman), který podřezává větev liberálním demokraciím. Umožnil vznik nadnárodním korporacím a hrstce super bohatých miliardářů. To jsou skuteční vládci světa. Jen těžko může člověk uvěřit např. Billu Gatesovi, který opakovaně mluví o potřebě redukce světové populace a přitom se angažuje v hodně diskutovaných vakcinacích. Investuje projekty a zároveň je ale podepsaný pod firmami, kterým z toho poplynou obří zisky. Jak vůbec může jeden člověk rozhodovat o tom, co je dobrého pro společnosti a jak mu mohou být přiznány tak velké kompetence?
Podle některých kruhů existují jen dvě alternativy, buď více demokracie nebo fašismus. V Anglii se zakládají instituce citizen´s assembly.
Prof. Masaryk: "Demokracie je názor na život, spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a v lidství, a není důvěry bez lásky, není lásky bez důvěry...Nebojím se slov a řeknu, že bez jistého stupně diktatury není ani demokracie". (in Čapek, 146, str. 189)
Prof. ekonomie Kate Raworth přepisuje (2017) chicagskou ekonomickou školu. Přichází s novým ekonomickým příběhem postaveným na dlouhodobých planetárních/ekologických cílech. Formuluje cirkulární ekonomiku. Je přesvědčená, že jedině ta má potenciál vytvořit pro lidstvo bezpečný a spravedlivý prostor. Prof. & prof. Toffflerovi (1993/2002) vidí naopak budoucnost jako souostroví high-tech uprostřed moře zchudlého lidstva. Podle nich budou rozhodujícími silami v budoucnosti nadnárodní společnosti ve spojení s vládami měst-regionů. Národní státy zřejmě úplně zaniknou. (Např. Trikolora Klause jn. by pak dlouhodobě neměla moc šancí).
Poprvé souhlasím s prof. Klausem a to v tom, že coronavirus se skutečně jeví jako přestupní stanice do jiné reality, z té původní pravděpodobně nezůstane kámen na kameni.
…“obrovské změny ve společnosti nemohou nastat bez konfliktu, jsme přesvědčeni, že metafora dějin jakožto ´vln´změny je dynamičtější a objevnější než hovořit o přechodu k postmodernitě. Vlny jsou dynamické, a narážejí-li jedna na druhou, vznikají mocné protiběžné proudy. Když na sebe narážejí dějinné vlny, střetávají se celé civilizace. A tento obraz vrhá světlo na mnohé jevy dnešního světa, které by se nám jinak zdály smyslu zbavené nebo náhodné.“ Uzavírají prof. & prof. Tofflerovi (1993/2002).
Pokud jsme na straně těch privilegovaných, zdá se nám současná doba zajímavá i dobrodužná. Ve svém neuvěřitelně rychlém a nepředvídatelném pohybu přináší stále něco nového. Neměli bychom ale zapomínat, že naprostá většina z nás začíná trpět intenzivními pocity fatálního ohrožení a přestává vidět světlo na konci tunelu. S tím je třeba pracovat, protože všechno ještě nemusí dopadnout tak katastrofálně jak to momentálně vypadá. Musíme v sobě všemi možnými způsoby posilovat naději a vzájemně si v ní podporovat.
P.S. Výsledek prezidentských voleb v USA jasně naznačí kudy se budeme v nejbližší budoucnosti ubírat.
Literatura:
Hemann Rauschning, Mluvil jsem s Hitlerem, 1946, Nová osvěta, Praha
Tomáš Petráček Velká válka 1914-1918 a sebedestrukce západu, 1914, Kontexty
Alvin Toffler, Heidi Tofflerová, Válka a antiválka, 1993/2002, Dokořán
Karel Čapek, TGM, 1946, Fr. Borový - Čin, Praha
Kate Raworth, Doughnut Economics, 2017, Penguin Random House UK
Magdalena Westman
Arteterapie, psychoterapie, psychiatrie
Tohle bych považovala za logické pořadí základních pomáhajících profesí, které by člověk měl zvažovat, když má pocit, že se jeho vnitřní životní rovnováha rozkolísává a už na to sám nestačí.
Magdalena Westman
Umělecké terapie jsou na vzestupu
Když dáte do Google vyhledavače např. heslo arteterapie, vyjede 339 000 odkazů. Když ale budete mluvit s lidmi v terénu, zjistíte, že obecné povědomí konkrétně o arteterapii je nízké.
Magdalena Westman
Co s výtvarnou výchovou na školách?
Volná reakce na článek Hudební a výtvarná výchova mají skončit. Nový plán školní výuky čelí kritice, by se možná dala využit i jako otevřený dopis Ministru školství Vladimíru Balašovi.
Magdalena Westman
Odpouštějme, ale nezapomínejme
Nedělní prezidentský duel na ČT potvrdil, že více lidí řeší dilema, zda to hodit kandidátovi s komunistickou minulostí.
Magdalena Westman
Demokracie mohou existovat jen za určité situace
Ve většině situací demokracie není možná. Do devatenáctého století údajně neexistuje jediný případ funkční demokracie ve velkém měřítku. V malém jsou popsané (kmeny, městské státy apod.).
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
PŘEHLEDNĚ: Češi vyberou 21 europoslanců. Kandiduje i Mourek s mimozemšťany
O křesla v Evropském parlamentu se na začátku června utká třicet uskupení. Podle průzkumu agentury...
Řecko Kyjevu PVO nedodá, potřebujeme ji sami, říká. Španělé pošlou jen rakety
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 96
- Celková karma 5,90
- Průměrná čtenost 1666x